Štěně (pokračování)
Zavrčela a koutkem oka zavadila o jednoho ze členů skupiny.Byl raněný na noze.Ležel bezmocně na trávě a v ten okamžik vyšel druhý výstřel a projel těsně vedle Váničina boku.Vánice chtěla přikázat smečce aby se dali na útěk ale poraněný člen se začal hýbat.Vánice ho nechtěla jen tak nechat na zemi napospas tomu děsnému zvířeti.Byl to pytlák který postřelil člena rodiny.Mladé vlče se již krčilo za nevlastními bratry a sestrami.Vánice dala povel k útoku a sama na pytláka zaútočila jako první.Odhodila mu pušku a v tu chvíli se pytlák zhroutil k zemi a celá smečka se na něj vrhla až z něho zbyly jen krvavé stopy a pytlák bezmocně ležel zkrvavený na zemi.Vánice v tu chvíli přiběhla k poraněnému a táhle zavyla.Začala mu lízat ránu ze které později vypadla kulka.Vánice i ostatní si lehli kolem zraněného do kruhu jako by ho chtěli bránit.Mladé a nové vlče se k raněném vlkovi přitulilo a hřálo mu poraněnou nohu.Ráno Vánice vstala jako první a dala se na lov.Nikde ovšem nic nebylo a tak se odvážila jít trochu dál než by si troufala.To se jí ale také vyplatilo protože narazila na párek divočáků a jednoho z nich zadávila.Pak ho s námahou dovláčela až k ostatním a všichni se dosyta najedli.I postřelený vlk.Ještě dva dny u něj spali a bránili ho až se sám pak postavil a sem tam ještě kulhl.Malé nové štěně kolem něj skotačilo jsako by to byl jeho vlastní otec.Vánice si přiznala že mu musí dát jméno a mladý vlček dostal jméno Aramis.Aramis rostl rychle jako z vody a když už byl tak velký jako jeho nevlastní máma začal pomáhat smečce a lovil zvířata.Vánice si za ta dlouhá léta konečně mohla oddychnout protože její nevlastní syn Aramis za ni dělal vše.Staral se o nová štěňata,lovil,vedl smečku a dokonce i odpouštěl což Vánice nikdy nechtěla.Když si Aramis hrál s mladými štěňaty,Vánice ho pozorovala a sem tam přivřela oči.Slunce tehdy pálilo a bylo celkem horko.Na podzim ale začali na hon chodit myslivci a Aramis už věděl že tu není bezpečno a tak odvedl smečku do hustějších podrostů a houštin.Tam přebyli celý podzim a na zimu začali znova pořádně lovit.Když už byl Aramis hodně statný vůdce Vánice už nenašla sil a musela odejít ze země do nebes.Aramis a všichi ostatní nad ní vyli a celé dva týdny nic nejedli ani štěňata si nehrála.Aramis byl nucen vést smečku a starat se o ni.Nebylo to lehké ale časem si zvykl.Od té doby se tady někde v českých lesích potulují Aramisovi potomci.Zbohem Aramise a Vánice.Po další generace budou vlci po vás!